Zajímavosti

Staroslovanského hradiště

I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihozápadně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem po celé délce dobře patrný. Jen na straně neprudšího srázu přechází v terasovitý schod. Není známo, kdy a jakým způsobem staroslovanské hradiště na Klášťově zaniklo. Snad by se jeho zánik dal uvádět v souvislosti s vpádem Maďarů a zánikem Velkomoravské říše na začátku X. století.

Sirné prameny
Na katastrálním území Bratřejova se nachází tři chráněné sirné prameny.

Kostel
Bratřejov je rodištěm Gustava Imrýška , učitele, dlouholetého vizovického kronikáře, lidového vypravěče, vlastivědného pracovníka a čelného činitele Muzejního spolku ve Vizovicích, autora knihy Čertoviny z Valašska.

Gustav Imrýšek
Bratřejov je rodištěm Gustava Imrýška , učitele, dlouholetého vizovického kronikáře, lidového vypravěče, vlastivědného pracovníka a čelného činitele Muzejního spolku ve Vizovicích, autora knihy Čertoviny z Valašska.