Zajímavosti

Staroslovanské hradiště

I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihozápadně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem po celé délce dobře patrný. Jen na straně nejprudšího srázu přechází v terasovitý schod. Není známo, kdy a jakým způsobem staroslovanské hradiště na Klášťově zaniklo. Snad by se jeho zánik dal uvádět v souvislosti s vpádem Maďarů a zánikem Velkomoravské říše na začátku X. století.

Sirné prameny
Na katastrálním území Bratřejova se nachází tři chráněné sirné prameny.

Jeden sirný pramen v Bratřejově je upravený jako studánka pod usedlostí.

Její majitelé o něj pečují.
Obec Bratřejov pramen v roce 2012 obnovila. Vede k němu nový přístupový chodník, přibyla nová lavička, pramen je vyzděný a přístupnější.

Kostel                                                                                                  

sv. Cyrila a Metoděje  byl postaven v letech 1871–1890 v novogotickém slohu. Iniciátorem stavby kostela byl vizovický děkan Jan Bartoš (1829–1899). Peníze na stavbu získal z milodarů věřících a darů různých podniků, kterým posílal dopisy s žádostí o příspěvek. Finančně přispěl i císař František Josef I.

Kostel je dominantním prvkem obce. Dohromady s farou a sousedním hřbitovem utváří sakrální okrsek. Kostel vlastní římskokatolický farní úřad Bratřejov. Kostel je nemovitá kulturní památka od roku 2007.

Gustav Imrýšek
Bratřejov je rodištěm Gustava Imrýška , učitele, dlouholetého vizovického kronikáře, lidového vypravěče, vlastivědného pracovníka a čelného činitele Muzejního spolku ve Vizovicích, autora knihy Čertoviny z Valašska.